Environmentální výzkum

V průběhu let se zvyšují obavy z případných rizik vyplývajících z výroby a používání nanomateriálů pro životní prostředí. Jak přispívá k řešení těchto obav výzkum financovaný EU?

Unikátní vlastnosti nanomateriálů představují pro vědce, kteří pracují na posouzení jejich rizik pro životní prostředí, náročný úkol. Analýza nebezpečnosti nanomateriálů pro životní prostředí je složitý úkol, který zahrnuje mnoho různých oblastí vědecké odbornosti.

K provedení podrobného a spolehlivého posouzení rizik pro životní prostředí musí vědci poskládat informace týkající se různých fází úplného životního cyklu nanomateriálu, od výroby materiálu až po jeho recyklaci nebo odstraňování.

Toto posouzení zahrnuje:

  • informace charakterizující fyzikální a chemické vlastnosti nanomateriálu,
  • pochopení, kudy se nanomateriál dostává do životního prostředí,
  • pochopení, které organismy jsou nanomateriálu vystaveny,
  • předpověď expozice vody, půdy a sedimentů nanomateriálům,
  • pochopení, zda a jak se nanomateriály přeměňují, když se dostanou do životního prostředí – jinými slovy, jak určité nanomateriály interagují s ostatními chemickými látkami přítomnými v životním prostředí, ať už přirozeně se vyskytujícími nebo vyrobenými člověkem.

Cílem výzkumných projektů financovaných EU je vylepšit dostupné nástroje, zkušební metody a techniky, které pomáhají sledovat a měřit nanomateriály v životním prostředí. Tato práce nejen umožní vědcům a regulačním orgánům získat spolehlivější údaje pro posouzení rizik nanomateriálů pro životní prostředí, ale také určit, kdy jsou zapotřebí další opatření k řízení rizik.

Dva výzkumné projekty financované EU – Managing Risks of Nanomaterials (MARINA, Řízení rizik nanomateriálů) a Sustainable Nanotechnologies (SUN, Udržitelné nanotechnologie) – vykazují při posouzení expozice životního prostředí nanomateriálům a vytváření realistických scénářů expozice životního prostředí slibné výsledky. Z těchto projektů také vyplynula důležitá doporučení, jak zlepšit dostupné pokyny pro zkoušení nanomateriálů, která úřadům umožnila navrhnout lepší způsoby zkoušení a vytvořit nové standardizované metody posouzení rizik nanomateriálů pro životní prostředí.