Jak se nanoléčiva používají?
Nanoléčiva se mohou používat různými způsoby, které nám umožní omezit nežádoucí účinky, urychlit vstřebávání léku a zacílit na konkrétní buňky nebo orgány, abychom dosáhli očekávaných výsledků.
Účinná látka může být zabudována do struktur, jako jsou liposomy. Liposomy jsou nepatrné nanorozměrné nosiče, jejichž stěny tvoří lipidy, tedy stejný materiál, který tvoří buněčnou membránu. Mohou se naplnit účinnou látkou a použít k jejímu doručení do konkrétních buněk nebo orgánů, aby zde léčila rakovinu nebo jiné nemoci.
Lipidy v liposomu nejsou farmakologicky aktivní, ale nanostruktura liposomů ovlivní způsob, jakým se účinná látka v našem těle doručuje. K vlastnímu liposomu může být také připojena zvláštní molekula, například protilátka rozpoznávaná určitým receptorem, který je v nádorových buňkách nadměrně exprimován. Vede to k tomu, že se lék selektivně hromadí v tkáních s rakovinou, a to nám umožňuje dosáhnout očekávaného výsledku s použitím menších dávek, které také budou mít slabší nežádoucí účinky, jako je nevolnost a zvracení.
Cílené doručování léků pomocí liposomů
Omezení nežádoucích účinků
Některé již známé účinné látky byly vyrobeny jako nanočástice, aby se zvýšila jejich rozpustnost, a nemusela se tak při podávání léku používat toxická rozpouštědla, čímž se omezí nežádoucí účinky. Například jedno nanoléčivo proti rakovině, které se už používá, obsahuje účinnou látku, která blokuje určitou fázi dělení buněk a způsobuje buněčnou smrt. Tato účinná látka je nerozpustná ve vodě, ale když se připojí na protein, vytvoří nepatrné nanočástice, které jsou rozpustné a umožňují intravenózní podávání bez použití rozpouštědel, což následně vede k méně závažným nežádoucím účinkům.
Rychlejší vstřebávání s farmaceutickými nanokrystaly
Farmaceutické nanokrystaly jsou nanočástice v krystalické formě. Technologii nanokrystalů lze využít ke zvýšení rozpustnosti a rychlosti rozpouštění účinné látky, což umožní rychlejší vstřebávání a působení látky. Některé léky špatně rozpustné ve vodě je možné přeměnit na nanočástice. Lék se potom zabuduje do tablet, tobolek a sterilních injekčních forem.