Lidské zdraví a nanomateriály

Neustále jsme vystaveni působení řady chemických látek, včetně nanomateriálů, například prostřednictvím vzduchu, který dýcháme, potravin, které jíme, oblečení, které nosíme, nebo sportovního vybavení, které používáme. Vzhledem k širokému používání nanomateriálů ve společnosti a k tomu, že jsme jim vystaveni stále častěji, je důležité porozumět jejich potenciálně škodlivým účinkům na naše zdraví.

Posouzení potenciální nebezpečnosti nanomateriálu pro zdraví se provádí prostřednictvím toxikologických studií, které se zaměřují na konkrétní orgán, jako jsou játra, ledviny nebo krev, a na to, jak se nanomateriál dostává do těla, například požitím, vdechnutím nebo vstřebáním kůží.

Například:

  • Studie mutagenity zkoumají schopnost chemické látky způsobit změny v genetickém materiálu buňky.
  • Studie inhalační toxicity hodnotí účinky nanomateriálů přítomných ve vzduchu poté, co se dostanou do plic.
  • Studie reprodukční toxicity se zabývají účinky na plodnost a vývoj potomků.
  • Kožní studie se zabývají účinky nanomateriálů, které se vstřebávají kůží.

Provádění toxikologických studií s nanomateriály je náročné. Vzhledem k jejich velikosti a povrchu mohou mít špatnou absorpci nebo nízkou rozpustnost a jejich vlastnosti mohou být obtížněji analyzovatelné než u jiných chemických látek.

Jedním z hlavních cílů při zjišťování nebezpečí je stanovit vztah mezi dávkou látky a závažností jejího účinku („vztah dávky a účinku“). Provedením toxikologických studií lze stanovit prahovou hodnotu dávky. Předpokládá se, že dávka nižší než prahová hodnota nezpůsobí žádný nepříznivý účinek. Naopak nad prahovou hodnotou je zapotřebí potenciální riziko kontrolovat a omezit tím, že minimalizujeme expozici těmto látkám.