Nanomateriály jsou chemické látky

 

Částice v měřítku nanorozměrů mohou být vyrobeny z mnoha různých látek, například z uhlíku, kovů, oxidů kovů i polymerů. Je obtížné přesně vyčíslit, kolik nanomateriálů je v současné době na trhu, a ještě náročnější je odhadnout, kolik dalších je možné vyrobit v laboratorním prostředí.

Podle nařízení REACH se zákonná povinnost, podle které výrobci a dovozci musí své látky registrovat a prokázat jejich bezpečné používání, vztahuje i na látky v nanoformě. Na druhé straně jsou výslovné právní požadavky na nanomateriály stanoveny jen v několika nařízeních EU, například v nařízení o kosmetických přípravcích a nařízení o nových potravinách. Protože nařízení REACH neobsahuje výslovná ustanovení o nanomateriálech, bylo předloženo jen několik registrací, které obsahovaly informace týkající se nanoforem.

Zároveň však chybějící ustanovení nebrání iniciativním společnostem, aby nanoformy látek zahrnutých do registrace transparentně oznamovaly. Oznamování informací týkajících se specificky nanoforem je umožněno od roku 2010, kdy bylo zavedeno dobrovolné zaškrtávací políčko v aplikaci IUCLID. Přesto se však výrobci nebo dovozci rozhodli toto zaškrtávací políčko použít u méně než 25 látek v nanoformě.

Více informací o těchto látkách, u nichž bylo použito dobrovolné zaškrtávací políčko nebo vyznačeny jiné informace týkající se nanoformy, najdete pomocí následujícího odkazu na internetovou stránku agentury ECHA pro šíření informací. 

 

Nařízení REACH je základní nařízení pro chemické látky. Proto je způsob, jakým nařízení REACH chemické látky definuje, důležitý v mnohem širším smyslu, neboť jeho koncept se odráží v dalších právních předpisech:

„Látkou se rozumí chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení.“

Je důležité poznamenat, že mnoho nanomateriálů se vyskytuje přirozeně, a proto nemusí spadat do působnosti stávajících předpisů o chemických látkách, které se týkají látek vyráběných, například nařízení REACH, pokud nejsou záměrně nějakým způsobem chemicky modifikovány. Další nanomateriály vznikají jako vedlejší produkty, například ze spalování fosilních paliv např. při používání naftových motorů. Takové částice však spadají do působnosti různých předpisů o ochraně životního prostředí, například o kvalitě ovzduší. 

Categories Display