Budoucnost nanotechnologií
Nanotechnologie jsou rostoucím vědním oborem, u něhož se v budoucnu očekává rychlý a významný vývoj. Předpovídá se, že v nadcházejících desetiletích přispějí významnou měrou k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst v EU.
Podle vědců by nanotechnologie měly mít čtyři různé generace pokroku. V současnosti jsme svědky první nebo možná druhé generace nanomateriálů.
První generace se týká materiálové vědy soustředěné na zdokonalování vlastností, jichž se dosahuje začleněním „pasivních nanostruktur“. To může být ve formě povlaků a/nebo použití uhlíkových nanotrubiček k zesílení plastů.
Druhá generace využívá aktivní nanostruktury, například prostřednictvím bioaktivity, aby se lék dostal ke konkrétní cílové buňce nebo orgánu. To lze provést potažením nanočástice specifickými bílkovinami.
U třetí a čtvrté generace se bude složitost uplatnění dále stupňovat: od pokročilého nanosystému např. pro nanorobotiku až k molekulárnímu nanosystému k řízení růstu umělých orgánů ve čtvrté generaci nanomateriálů.
Bezpečnost nanomateriálů již od fáze návrhu
Vědci se v současnosti zabývají rozvojem koncepce „bezpečnost nanomateriálů již od fáze návrhu“. Základním předpokladem je, že posouzení bezpečnosti by mělo být při vývoji nanomateriálů začleněno do stadia návrhu a inovace, místo aby se zkoušky bezpečnosti nanomateriálů prováděly až po jejich uvedení na trh.
Cílem je dát podnikům nákladově efektivnější řízení rizik v rané fázi vývoje procesu anebo produktu.