Nanomateriály se používají k mnoha různým účelům, včetně potravinářství, farmaceutického průmyslu, kosmetiky, barviv a elektroniky. Jaký dopad však nanomateriály mají na lidské zdraví a životní prostředí? 
Na to není jednoduchá odpověď. I když vědci získali spoustu zkušeností při posuzování bezpečnosti a toxicity chemických látek, tyto drobné částice stále představují technické a vědecké výzvy.

Jednou z takových výzev jsou jedinečné vlastnosti jednotlivých nanomateriálů. Nanomateriály mají větší povrch než jiné materiály, a proto jsou reaktivnější. 
S touto vyšší reaktivitou jsou spojena možná rizika pro naše zdraví a životní prostředí. S jejich rostoucím používáním roste i míra, v jaké jsme jim vystaveni.

Pokrok v testování nanomateriálů

Navzdory těmto problémům bylo v posledním desetiletí dosaženo značného pokroku při určování potenciálních negativních účinků nanomateriálů. Existuje stále více spolehlivých a ověřených způsobů testování nanomateriálů.
Výzkumní pracovníci zjistili, že standardní zkušební protokoly, jako jsou pokyny OECD ke zkouškám chemických látek, lze často použít i pro nanomateriály, je však zapotřebí vyvinout více úsilí k pokrytí některých jejich jedinečných vlastností. 

Harmonizované zkušební metody díky mezinárodní spolupráci

V úzké spolupráci s mezinárodními organizacemi, výzkumnými pracovníky a dalšími partnery probíhá výzkum s cílem nalézt nové a spolehlivé způsoby provádění těchto zkoušek.
Jedním z příkladů je „Maltská iniciativa“, mezinárodní spolupráce mezi Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), členskými státy, Evropskou komisí a průmyslovými subjekty s cílem vypracovat a upravit pokyny pro zkoušky, aby se při plnění regulačních požadavků zajistilo řešení otázek specifických pro nanomateriály. 

Dalším příkladem je tříletý projekt NanoHarmony financovaný z programu Horizont 2020, v jehož rámci výzkumné instituce úzce spolupracují s OECD a agenturou ECHA s cílem urychlit vývoj harmonizovaných zkušebních metod pro nanomateriály.

Počítačové modelování a vysoce kvalitní data pro předpovídání vlastností nanomateriálů

Vzhledem k tomu, že na způsob, jakým nanomateriály za různých podmínek reagují, má vliv mnoho různých faktorů, jako je velikost, povrch a procesy přepravy, je zapotřebí prediktivní modelování, které doplní „tradiční“ provádění zkoušek. To znamená, že na základě již existujících údajů o různých látkách, podmínkách a použitích vyvodíme závěry o tom, jak se bude materiál chovat.
Organizace jako OECD, ECHA a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) podporují výzkumné pracovníky při vytváření rámců pro seskupování a analogický přístup a dále podporují používání počítačového modelování, jako je (Q)SAR, pro nanomateriály. K dispozici je také financování z EU.

Schopnost předvídat, jak se určitý materiál může chovat, usnadní bezpečný vývoj nových nanomateriálů tím, že eliminuje potenciálně škodlivé materiály již ve fázi vývoje výrobku.