Nanomateriály v našich potravinách
Nanomateriály se nacházejí i v potravinách, které jíme. Mohou se používat ke zvýšení výživové hodnoty potravin nebo ke snížení množství přídatných látek, jako je cukr, sůl, aromata a barviva ve výrobku použitá.
Některé nanomateriály se používají jako přídatné látky v potravinách po desetiletí. Dvěma takovými příklady jsou oxid titaničitý, který se běžně označuje kódem potravinářské přídatné látky E171, a syntetický amorfní oxid křemičitý, neboli E551. Syntetický amorfní oxid křemičitý se používá jako čiřidlo pro odstranění nerozpuštěných látek z kapalin při výrobě nápojů a dále pro prevenci vzniku hrudek v práškových potravinách. Když se použijí v takových aplikacích, bude mít v důsledku výrobního procesu určitá část částic syntetického amorfního oxidu křemičitého a oxidu titaničitého přítomných v potravinářských výrobcích velikost v nanoměřítku.
Jednou z rozvíjejících se oblastí je používání nanomateriálů ke zlepšení příjmu a dodávání živin a dalších látek, například vitamínů a omega-3 mastných kyselin, v doplňcích stravy. Nanomateriály mohou také pomáhat dispergovat látky, které samy o sobě nejsou ve vodě rozpustné.
I přes řadu zajímavých aplikací existují možné obavy související s bezpečností spotřebitele. Na ochranu spotřebitele je zaveden přísný právní rámec, který stanoví, že používání nanomateriálů v potravinách musí před jejich uvedením na trh schválit regulační orgány a že se jejich možná rizika musí důkladně posoudit.